Sestry Chalupovy na festivalech

           Koncem roku 2024 jsme dostaly pozvání na dva festivaly, kde účinkují senioři od čtyřiceti let.. Jeden byl do Řecka do městečka Metamorfosi, na poloostrově Chalkidiki, ten se jmenoval se Život je krásný a druhý do Poděbrad, který pořadatelé nazvali Tančíme srdcem.  Do Řecka jsme odletěly v pondělí 12. května. Do Soluně, kde jsme přistály, pro nás přijel ředitel festivalu Ivan Nikolov, aby nás dovezl do místa konání. Samotný festival začal až ve středu 14. 5., kdy přijelo neskutečné množství účinkujících. Tento den večer jsme se dozvěděly všechno o organizaci festivalu a to, kdy budeme vystupovat a kde.

       Ve čtvrtek, když jsme vyšly z hotelu v našich kostýmech, se s námi chtěli všichni fotit. Měly jsme totiž na sobě naše róby, odpovídající období mezi dvěma světovými válkami. Ostatní účinkující měly na sobě krásné folklorní kroje,  tím jsme se lišily. V průvodu seřazení podle států, za námi šli Slováci a my byly rády, že si aspoň s někým rozumíme. Po průvodu jsme se na podiu střídaly s ostatními vystupujícími, nejprve jsme s obrazem Jedeme na výlet vystoupily v pořadí šesté a s druhým Malé černé jsme si počkaly až skoro na samý konec, kdy jsme se předvedly jako předposlední. Tancovaly jsme potmě, hned vedle moře, kde nám v pozdních hodinách byla zima. Ale vydržely jsme.

     V pátek jsme jely pirátskou lodí na výlet z přístavu Ormos Panagias. Pluly jsme kolem jedné časti, která se nazývá Athos a je na ní i hora se stejným jménem. Kolem ní je mnišský stát a samozřejmě kláštery.

    V sobotu byla druhá část festivalu, kde jsme předvedly druhé dva obrazy a to Jdeme na ples a Jedeme do lázní. Tentokrát se začalo mnohem dřív a končilo se za světla. Za naše účinkování jsme obdržely plaketu SPECIAL AWARD Dance group „Sisters Chalupovy“ Czech Republic. S našimi „Lázněmi“ jsme udělaly dojem na ostatní účinkující, ještě večer a ráno v jídelně nám ukazovaly, jak točíme deštníky.

      Druhý festival, kterého jsme se zúčastnily byl 8. června v Poděbradech. Této akce se zúčastnilo šestnáct souborů z České republiky, ale my jsme získaly Speciální cenu poroty za noblesní choreografii. Měly jsme tak velkou radost, že jsme jely vlakem do Hradce s medailemi na krku.